S velkou radostí a hrdostí oznamujeme, že náš kolega Lukáš Kowala, knihovník z pobočky ve Výškovicích, nedávno obdržel Cenu Mariana Szyjkowského, kterou vyhlašuje Polský institut v Praze. Toto prestižní ocenění je udělováno za nejlepší diplomové a bakalářské práce zaměřené na Polsko obhájené v akademickém roce 2023/2024.

Lukáš získal cenu za svou diplomovou práci „Analýza jednotlivých segmentů polského knižního trhu v rámci komparace s českým knižním trhem v letech 2012–2021“, kterou vypracoval na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (obor Ediční a nakladatelská praxe).

Velmi si vážíme jeho odborného přínosu a nadšení pro knihovnickou profesi. Blahopřejeme k tomuto významnému úspěchu a přejeme mnoho dalších odborných i osobních úspěchů!

Lukáši, gratulujeme k zisku Ceny Mariana Szyjkowského! Jaký byl váš první pocit, když jste se o ocenění dozvěděl?

Děkuji za blahopřání🙂. Potěšila mě již nominace na cenu. Od mé obhajoby uplynul již rok, takže je fajn, že si někdo dal tu práci a v tom množství diplomek našel tu mou a k tomu všemu ji ocenil🙂.

Co vás přivedlo k tématu analýzy knižního trhu, konkrétně v polsko-českém kontextu?
Studoval jsem na Univerzitě Palackého obor „Ediční a nakladatelská praxe“, který se důsledně věnuje českému i světovému knižnímu trhu a vůbec všem fázím života knihy. Jelikož pocházím z Těšínska, mám k polskému jazyku blízko a srovnání dvou knižních trhů ve střední Evropě se mi jevilo jako zajímavé především proto, že nějaké hlubší komparační analýzy těchto zemí doposud neexistovaly.

Máte k Polsku osobní vztah, nebo šlo spíše o odborný zájem v rámci studia?
K Polsku mám blízký vztah. Narodil jsem se prakticky v bilingvním prostředí, kde se mluvilo česky, polsky a zejména však „ponaszymu“. Když jsem nastoupil do první třídy základní školy, měl jsem problém poskládat holou větu v češtině i polštině🙂. Základním dorozumívacím prostředkem bylo „ponaszymu“. Češtinu a polštinu jsem si zlepšil až právě čtením knih🙂.

Vaše práce porovnává vývoj knižních trhů v Polsku a Česku mezi lety 2012-2021. K jakým nejzajímavějším rozdílům nebo podobnostem jste dospěl?
Rozdílných i podobných aspektů bylo hodně. Zarážející je velmi prudký úbytek kamenných knihkupectví v Polsku, kde v některých menších městech už prakticky nelze najít jediné knihkupectví. V ČR sice knihkupectví také ubývá, ovšem ne tak dramaticky jak v Polsku. Polský knižní trh je bohužel poznamenán krachem největších knižních řetězců a velkým hráčem na trhu – salóny Empik. Zajímavé bylo i srovnání jazyků, ze kterých se knihy překládají. U obou zemí samozřejmě vévodí angličtina, ovšem druhé místo se liší. V ČR dlouhodobě dominují po angličtině překlady z němčiny, zatímco v Polsku se v posledních letech na druhé příčce a třetí příčce umisťuje francouzština a japonština. Důvodem může být i složitost společenských polsko-německých vztahů a zejména vysoká poptávka po japonských manga komiksech.

Existuje něco, čím by se knižní trh mohl od toho polského inspirovat, nebo naopak?
Historicky oba knižní trhy procházely poměrně rozdílným vývojem. Inspirovat se od sebe samozřejmě můžou, ovšem z ekonomického hlediska zde panují tak složité a zavedené principy, že se dá v krátkodobém horizontu změnit máloco. Na čem by ale český knižní trh rozhodně mohl zapracovat, je propagace tuzemských autorů v zahraničí, to se bohužel dlouhodobě nedaří, na rozdíl od Polska (Olga Tokarczuk – Nobelova cena za literaturu). Všichni zasvěcenci však očekávají, že by se to mohlo změnit v roce 2026 na knižním veletrhu ve Frankfurtu, nejhodnotnější knižní akci na světě, kde bude Česko čestným hostem.

Co vás při výzkumu nejvíce překvapilo?
Nevím, jestli zcela překvapilo, ale ujistil jsem se v tom, že Česko patří k zemím s největší čtenářskou populací, pestrým a rozmanitým knižním trhem. Polsko zase zaujalo, jak je napřed v oblasti digitálních čtenářů, e-knihy jsou tam více propagovány a čteny, než u nás.

Cena Mariana Szyjkowského se uděluje za mimořádný přínos k poznání Polska. Jak podle vás vaše práce přispívá k tomuto cíli?
Právě tím, že skrze toto srovnání knižního trhu dvou států dochází k jejich propojení a vzájemnému poznání. Případní čeští čtenáři se můžou dozvědět mnohé o polském knižním trhu a kultuře v Polsku vůbec.

Myslíte, že by se výsledky vaší práce mohly uplatnit v praxi – například v nakladatelstvích, knihovnách nebo kulturní diplomacii?
Práce pojímá komplexně knižní trh ve všech tří jeho složkách – nakladatelství, distribuce i maloobchodní prodej. Jedná se především o srovnání, které může být zajímavé především pro literární centra obou zemí, knihkupecké a nakladatelské svazy a další zájemce o „book studies“.

Jaké máte plány do budoucna? Chystáte se na doktorské studium?
Doktorské studium neplánuji. Trendy na obou knižních trzích stále sleduji, své poznatky dáváme dohromady se spolužáky, kteří se věnovali knižním trhům dalších evropských zemí. Třeba z toho někdy vyjde nějaká studie🙂.

Mgr. Lukáš Kowala absolvoval bakalářské studium na Univerzitě Palackého v Olomouci v oboru „Filmová a divadelní věda“, posléze dovršil magisterská studia na stejné univerzitě v oboru „Ediční a nakladatelská praxe“. Šest let pracoval v Regionální knihovně Karviná, kde kromě jiného připravoval program Filmového klubu. Od ledna tohoto roku pracuje v Knihovně města Ostravy, v pobočce Výškovice.